Jasnovidnost

Jasnovidectvo a čo sa za ním skrýva

Jasnovidectvo patrí k základným ezoterickým kategóriám. Pre mňa je ezoterika pokus popísať niečo, na čo ešte dnes nemáme logické zdôvodnenie. A tak aj jasnovidectvo sa používa na popis a vysvetlenie množstva rôznych fenoménov, ktoré sa možno v budúcnosti budú vysvetľovať celkom iným spôsobom…

Každý ezoterik si pod jasnovidectvom môže predstaviť čosi iné, pretože jasnovidecké zážitky bývajú vysoko individuálne. Preto Národná spiritualistická asociácia v Amerike vydala príručku (”manuál” ako pre počítače ), v ktorej popisuje rôzne druhy jasnovidectva. Skúšala som to spracovať prekladom, ale tie konštrukcie boli značne krkolomné, takže to radšej prerozprávam. Ale pre začiatok sa aspoň dohodnime, že jedinca s jasnovideckými vlohami budeme nazývať “médium”.

Subjektívna jasnozrivosť (subjective clairvoyance)

Pri subjektívnej jasnozrivosti umožňuje psychický stav média netelesným inteligentným bytostiam vkladať do mozgu človeka obrazy, ktoré médium registruje bez pomoci fyzického zraku. Vkladanie obrazov sa väčšinou deje cez manipuláciu nervového centra zraku a obrazy môžu mať rôzny charakter a kvalitu - môžu ukazovať prítomnosť či minulosť, môžu byť spirituálne alebo materiálne orientované alebo môžu aj vzniknúť ako abstraktný obrazec a dielo predstavivosti média.

Objektívna jasnozrivosť (objective clairvoyance)

Objektívnou jasnozrivosťou nazývame preukázanú schopnosť vidieť spirituálne bytosti, predmety a veci pomocou spirituálneho vnímania, ktoré sa vúčšinou opiera o fyzický zrakový kanál. Len málo ľudí sa rodí s touto schopnosťou, niektorí si ju však dokážu nacvičiť. Táto schopnosť je podmienená spektrom vibrácií, s ktorými dokáže mozog média pracovať, a tak sa stáva, že jedno médium vidí veci, ktoré iné médium vidieť nedokáže.

Röntgenová jasnozrivosť (X-ray clairvoyance)

Ide o taký druh jasnovidectva, ktorý spadá do kategórie objektívnej jasnozrivosti a podobá sa röntgenovaniu objektu. Médium je schopné vidieť fyzické objekty cez clonu z inej matérie, napríklad vníma vnútorné orgány ľudského tela, dokáže diagnostikovať menoc alebo vnímať procesy liečenia a rozkladu.

Kataleptická jasnozrivosť (cataleptic clairvoyance)

Kataleptická jasnozrivosť sa prejavuje, keď je telo v tranze, podobnom spánku. Tento tranz je navedený buď pomocou hypnózy, autohypnózy alebo pôsobením nejakého “ducha” (tým myslím všetky nehmotné spirituálne bytosti). V takomto stave duch opúšťa telo a je schopný buď vlastnou vôľou alebo na podnet hypnotizéra premiestňovať sa do vzdialených miest a pozorovať, čo sa tam deje. V takomto stave vidí duch tak materiálne, ako aj spirituálne veci v prostredí. Niekedy sa pritom stane, že fyzické telo v tranze formuluje myšlienky ducha “na cestách” a že vníma obrazy, ktoré duch vidí. To sa deje vďaka duševnej “šnúre”, ktorá spája ducha s fyzickým telom. Kým sa táto šnúra neporuší, duch sa vráti do tela, ale ak by sa prerušila, nastáva smrť.

V tomto type jasnozrivosti sa zmiešavajú subjektívna a objektívna jasnozrivosť a preto to ezoterika nevie presne priradiť a najčastejšie s touto kategóriou jasnozrivosti narába ako so samostatnou kategóriou - často ju nazýva “putovanie” (napríklad astrálne putovanie/projekcia, šamanské putovanie a pod.).

Keď náš duch cestuje spätne po časovej osi a začína si pamätať udalosti, ktoré sa vymykajú jeho normálnym spomienkam, hovoríme o retrokognícii (retrocognition, slovenský výraz neviem). Keď naopak duch cestuje po časovej osi do budúcnosti, hovoríme o prekognícii (precognition), predvídaní alebo veštectve (prophecy).

Niekedy sa tomuto druhu jasnozrivosti hovorí aj extáza.

Jasnozrivosť kontrolovaného tranzu (trance-control clairvoyance)

Ide o taký psychický stav, keď sa predpokladá, že kontrolu nad fyzickým telom média preberá duch/spirituálna bytosť. Vedomie a vôľa média sú v tom okamihu potlačené. Pri tomto type jasnozrivosti je skutočným jasnovidcom spirituálna bytosť a telo média používa len ako nástroj na komunikáciu toho, čo vidí.

Toto rozlíšenie je veľmi dôležité v Amerike, kde ľudia bežne vyhľadávajú médiá. Ak médium pracuje s týmto stavom jasnozrivosti, nezodpovedá pred zákonom za škodu, ktorá klientovi môže počas tranzu média vzniknúť. Čiže babu-kartárku môžu zažalovať, ak im zle poradí, ale takéto médium je nedotknuteľné…

Telepatická jasnozrivosť (telepathic clairvoyance)

U tohto druhu jasnozrivosti nejde vlastne o “zrivosť”, pretože oči tu nie sú zapojené; ide o komunikovanie myšlienok na diaľku.

Protikladom telepatickej jasnozrivosti ne nezávislá jasnozrivosť (independent clairvoyance). A ak si vidiny vymieňajú dve osoby v tom istom čase, hovoríme o vzájomnej jasnozrivosti (reciprocal clairvoyance).

Iné druhy jasnovidectva

Potom máme ešte spontánnu a navodenú jasnozrivosť a priamu a nepriamu jasnozrivosť. Pri priamej jasnozrivosti je zapojená len myseľ média, pri nepriamej do hry vstupuje ešte iný kanál, či už živý alebo spirituálny.

Anglikánsky duchovný a autor ezoterických kníh a článkov Charles Webster Leadbeater rozdeľuje jasnovidectvo do troch kategórií:

• jasnovidectvo v čase

• jasnovidectvo v priestore

• priame jasnovidectvo, pri ktorom sú astrálne a spirituálne zmysly otvorené a vnímajú nefyzické roviny priamo v danom okamihu.

Jasnozrivosť sa môže prejaviť aj počas snívania. Jasnovidecké sny (ja ich nazývam profetické, “veštecké”) sú vďaka tomu, že každý z nás sníva, pomerne časté.

Ďalšou formou jasnovidectva je čosi, čo nemá vôbec nič spoločné s očami, a to jasnočujnosť. Tu človek miesto toho, aby vnímal vlastným sluchovým kanálom, vníma cez vibráciu lebečných dutín. Ja mám zo zmyslov najviac vyvinutý sluch a keď mi ho chemoterapia poškodila, poslali ma na audiometriu a tam skúšali, koľko zvuku počujem cez ucho a koľko cez lebku. Cez lebku to bolo podstatne lepšie. A všimla som si, že odkedy mám poškodený sluch, nepočujem bzučať včely, ale viem, že niekde nablízku bzučia. Cítim vibráciu bzučania, hoci nepočujem zvuk.

A mám ešte jedno pozorovanie - niektoré zvuky človek bežne nevníma, ale vníma ich, keď na pozadí má nejaký šum. Akoby sa menej počuteľný zvuk “nalepil” na počuteľný zvuk a tak sa dostal do nášho vedomia. Už sa mi niekoľkokrát stalo, že do piesne z rádia sa odrazu ozval nejaký mužský hlas a čosi mrmlal v jazyku, ktorému som nerozumela. Keď som sa pozrela na kolegu, ktorý šoféroval, zistila som, že on nič nevníma - a tak som múdro držala zobáčik…

Inou formou jasnovidectva, ktorá nemá do činenia s videním, je prútkarstvo (anglicky dowsing) - cítenie podzemných prúdov vody alebo kovov. Prútkar behá po zemi, v rukách drží prútik alebo konár v tvare Y a tam, kde sa prútik začne hýbať, sa nachádza voda alebo kov. Toto je jedna z foriem jasnovidectva, ktorá bola vedecky doložená profesorom fyziky na Dublinskej univerzite, sirom Williamom F. Barrettom (písal napríklad o automatickom písaní).

V poslednom období sa rozvinul ešte jeden druh jasnovidectva - telefonické jasnovidectvo, kde cez telefón médium získava informácie o duševnom rozpoložení a stave osoby na druhom konci telefónneho spojenia. Tento druh jasnovidectva je pomerne ľahko trénovateľný.

A čo to vlastne jasnovidectvo je?

Jasnovidectvo sa vysvetľuje mnohými spôsobmi. Tu sú aspoň tie hlavné teórie:

Teória astrálnych a spirituálnych zmyslov. Podľa nej pre každý fyzický zmyslový orgán existuje dvojník na astrálnej alebo spirituálnej rovine našej existencie. Fyzické objekty vidíme fyzickým zrakom a vnímame fyzickým sluchom, nefyzické zas vnímame cez astrálne/spirituálne orgány. Spirituálne orgány preberajú funkciu fyzických orgánov po našej smrti a slúžia spirituálnemu telu ďalej. Ak sa ich používanie za života netrénuje vhodným spôsobom, môže to viesť k problémom a ťažkostiam, napríklad v tom istom čase použijeme astrálny aj spirituálny zrak a získame dva obrazy miesto jedného, takže nebudeme vedieť povedať, či stúpame na pevnú zem alebo do priepasti. (Mne sa to niekedy stáva a je to skutočne nepríjemný pocit. Niekedy sa mi dokonca stane, že sa pohybujem v svete, ktorý nemá vôbec nič do činenia s fyzickým okolím a každý pohyb môže znamenať ohrozenie života. Našťastie sú to len záblesky, ktoré okamžite prejdú.)

Teória spirituálneho vplyvu. Podľa tejto teórie sa jasnovidectvo nedá dosiahnuť len samotnou vôľou a schopnosťou média, ale je doňho vždy zapojený aj nejaký duch, ktorý vidí veci a telepaticky ich vkladá do mozgu média.

Teória strálneho teleskopu. Podľa tejto teórie si médium vytvorí z astrálnej hmoty akýsi teleskop, cez ktorý sa potom pozerá. Všetko, čo vidí, sa zdá vyť malé a vzdialené.

Teória tvorby myšlienkových foriem. Podľa nej si vytvárame myšlienkovú formu seba samého v mieste, ktoré chceme navštíviť, a využívame ju ako zdroj pozorovania - pozeráme jeho očami, počujeme jeho ušami a podobne.

Teória priameho vnímania. Táto teória hovorí, že vnímame vzdialené miesta vďaka procesu projekcie seba samého.

Prečo a ako vidíme pri jasnovidectve?

Jasnovidectvo a podobné schopnosti závisia od čiastočného oddelenia ducha a tela a od stimulácie zmyslových orgánov na vyšších rovinách nášho tela, čím potom dosahujeme vnímanie informácií cez tieto orgány.

Keď človek začína s jasnovidectvom, väčšinou vidí obrysy a kontúry. Sú aj ľudia, ktorí majú citlivejší sluch a preto skôr počujú, ale títo ľudia sú skôr výnimka. Pravidlom je, že väčšina jasnovidcov sú jasnovidci. Je to dané asi tým, že zrak používame najčastejšie zo všetkých zmyslov. Väčšinu informácií o okolí získavame zrakom. Zrakové centrum v mozgu je používané viac než ostatné centrá. Aj pri snívaní vidíme obrazy, ľudí a dej a len oveľa zriedkavejšie počujeme slová. Aj naša pamäť pozostáva väčšinou z vizuálnych symbolov. Keď na niekoho myslíme, vnútorným okom si vyvoláme jeho obraz z pamäti. A pretože je zrakové centrum také využívané, je jednoduchšie vyvolať v ňom obrazy spojené s jasnovidectvom. Potrebujeme len posunúť zrak trošku ďalej za jeho fyzické limity. Keby sme to isté chceli dosiahnuť s menej používanými zmyslami, čakala by nás oveľa dlhšia cesta.

http://helar.wordpress.com/2007/05/14/jasnovidectvo-a-co-sa-za-nim-skryva/

Mluvil-li jsem o úkolech spiritismu a o různých zjevech ve spiritismu se objevujících, musím se zmíniti také o jasnovidnosti anebo o jasnozření, která bývají obyčejně zařazována do spiritismu, ačkoliv tam plně nenáležejí. Jasnovidnost je zvláštní dar, daný od Boha jen málo jednotlivcům, a to těm, kteří dosáhli již té výše, že se u nich probudil již také šestý smysl. Není však jasnovidcem každý, kdo se za něj vydává. Je mnoho různých způsobů, jimiž se jasnovidnost projevuje, avšak všechny tyto projevy vycházejí pouze ze dvou, od sebe se lišících zdrojů. 1. Jsou jasnovidci, kteří po vybavení astrálního těla mohou svým tělem astrálním viděti věci, které jsou našim tělesným zrakům neviditelné, tedy i astrální i duchovní bytosti, a mohou se také svým astrálním tělem dostati všude tam, kam upnou svou myšlenku a podávati odtud ostatním žádané zprávy. 2. Jest vyšší jasnovidnost či jasnozření vnitřní, kterého docílí jen opravdu dokonalí jedinci při úplném soustředění se, aniž by museli přitom vybavovati své astrální tělo. Prvý a nejčastější způsob jasnovidnosti, který se uskutečňuje vybavováním astrálního těla, slouží lidstvu různým způsobem, ale, bohužel, se jej někdy zneužívá. Nejčastěji děje se tak, když lidé chtějí znáti svou budoucnost, která má nám zůstati, podle Vůle Boží, utajena. Takoví tak zvaní »jasnovidci«, kteří předpovídají budoucnost třeba i z karet, nebo jiným podobným způsobem, nejsou žádnými jasnovidci. Jsou to pouzí hadači, a ty, prosím, neztotožňujte s těmi pravými jasnovidci, kteří mají vyšší úkol. Ze známých velikých jasnovidců jmenuji na prvém místě slavného učence Swedenborga, který měl schopnost vybaviti své astrální tělo kdykoliv chtěl. Byl z nejdokonalejších lidí na zemi žijících, vynikající učenec, znamenitý technik a vynálezce. Při vší své vědecké činnosti měl ještě tolik času, že napsal a zanechal lidstvu velkou řadu spisů, jejichž obsah je čerpán vesměs z duchovní říše. Swedenborg, snad jako prvý nám známý člověk, měl příležitost poznati všechny stupně duchovního světa a stavu duší v posmrtném životě, a to peklem počínaje až po nebe. On prožíval tyto věci tak dokonale a vědomě, že když se vrátil svým astrálním tělem do těla fysického, mohl všechno prožité a viděné popsati. A protože i svatá poesie se dotýkala jeho ducha a na něj působila, napsal všechno tak krásně a ušlechtile, způsobem tak dokonalým, že zanechal lidstvu pravé poklady duchovního vědění. I dnes stále ještě obdivujeme se jeho velikosti a při tom i veliké lásce Boží k nám, která nám dovolila nahlédnouti do těchto tajemství. Na druhém místě uvádím velikou a vyspělou jasnovidku Kateřinu Emerichovou, která měla své poslání jako přísná katolička, a také v duchu církve katolické působila. Když odpoutala své astrální tělo od těla fysického, viděla svým astrálním zrakem i duchovní svět nejen v přítomnosti, nýbrž měla schopnost dostati se i do minulosti. Tak byly jí zjeveny věci, které se udály před tísícem i dvěma tisíci léty. Měla příležitost viděti příbytek i život rodičů Matky Boží, Joachyma a Anny, samotné Marie, a to od jejího zrození, i život Pána Ježíše. Tyto zážitky její jsou zachovány dle jejího vyprávění ve spisech,v nich jsou uvedeny zajímavé detaily, neboť ona viděla nejen osoby, nýbrž i jejich příbytky, pohybovala se mezi nimi, v jejich prostředí, jako by to bylo v přítomnosti, a přitom zůstávala neviděna i se svým duchovní průvodcem, který ji vedl a na různé věci upozorňoval. Bohem byla jí dána schopnost přinášeti nám z dob pro nás neznámých nejkrásnější vzpomínky, které byly u ní vyvolávány obyčejně o zasvěcených církevních svátcích Mariánských i jiných. Jako u všech jasnovidců, shledáváme ovšem i u Kateřina Emerichové, že obrazy, které se jí zjevovaly i dojmy, které vnímala, mnohdy svým vlastním podvědomím přibarvovala a svými doplňky i zkreslovala. I ze spisů Swedenbergových vidíme, že všechno co píše, vyvěrá z jeho přesvědčení, to jest přesvědčení věřícího evangelíka, kterým Swedenberg byl. Kateřina Emerichová byla však přísnou katoličkou, a dané jí obrazy, které se objevovaly o církevních svátcích katolických, doplnila a uchovala svým podvědomím tak, aby to souhlasilo s učením církve, k níž náležela. Je zcela možné, že tyto doplňky přičinil sám zapisovatel jejího vypravování, který byl katolickým knězem. Přes to však musíme býti vděčni za to, že svými jasnovideckými schopnostmi podali a zachovali nám tolik vzácných věcí, o kterých bychom se jinak nedověděli. Vedle těchto jasnovidců jsou i jednotlivci, kteří mají schopnost viděti auru člověka, a dle jejího zbarvení určiti, na jakém stupni ten či onen člověk stojí. Aura jest to, co obklopuje naše duchovní tělo, co vyzařuje z našeho těla astrálního. Není to fluid, který vyzařuje z těla hmotného. U každého člověka jest aura jinak zbarvená, a to podle stupně naší duchovní úrovně. Jedna anglická jasnovidka viděla zcela jasně zbarvenou auru u každého člověka a dovedla ji popsati. Dle ní odhadla a zcela přesně určila, zejména u velkých anglických, amerických a francouzských myslitelů, vynikajících politiků, učenců i umělců, na jakém stupni duchovní úrovně jest jejich duše. Jsou i jasnovidci, kteří vidí do těla lidského, vidí přesně choroby, novotvary, nádory, rakovinu atd., a tímto způsobem mohou lékařům pomáhati při určování diagnosy i při operačních zákrocích. Může tedy jasnovidec velmi prospěšně zasáhnouti tam, kde nedostačuje lékařská věda. Měl jsem příležitost setkati se s takovými jasnovidci a přesvědčiti se osobně, jak mnohdy zachránili nemocného před operací, která mohla míti za následek i smrt. Já sám nebyl jsem dosud jasnovidcem, to jest, nemám stálé schopnosti viděti pomocí astrálu, ale přece se mi podařilo několikráte, při dokonalém soustředění, viděti vnitřním zrakem do lidského těla. Viděl jsem již mnoho žaludečních vředů, přesně místa, která byla jimi zasažena i jak jsou zabarvena, viděl jsem, kde je rakovina a jak je rozvětvena, kde jsou nádory nebo popraskané sliznice žaludeční a i jiné věci, které nevídám vždycky, nýbrž jen někdy. Jen jednou v životě, bylo to 17. listopadu 1934, viděl jsem astrální tělo, které vyšlo z ovládnuté ženy. Mělo nahnědlou barvu a bylo průhledné. Přešlo přes celý pokoj k oknu, ťuklo na okno a oknem odešlo. Jest to jen náhodné vidění, a může se objeviti i u vás. Stává se, že prostý člověk vidí náhle před sebou známého zemřelého člověka a lekne se. Nemusí se však lekati. Zjeví-li se vám taková bytost, nechce vám ublížiti, proto nemějte strach! Vždyť i my sami jsme duchové, samá těla astrální, jen dočasně obléknutá do fysického, hmotného těla, které odložíme při tak zvané smrti, a ze všech nás budou duchové, před kterými lidé mají zcela zbytečný strach. Uvítejte takové zjevení vždy s láskou a jménem Pána Ježíše, a nic se vám nestane. Jasnovidci vidí takové zjevy a nikdy se nebojí. Nedávno měl jsem příležitost v malém kroužku pozorovati jasnovidce, který měl určiti pobyt vraha, o němž se tehdy mnoho psalo v novinách. Byl to případ vraždy u Benátské Vrutice. Jasnovidec zjistil, že vrah se již nezdržuje u nás, nýbrž že je za hranicemi, v cizině. Viděl přesně obraz místa, kde se vrah nalézá, viděl jasně jeho podobu, takže ukázaná fotografie vrahova potvrdila mu, že je to skutečně on. Ten, kdo tuto věc vyšetřoval, prosil jasnovidce, aby řekl, kde tedy, v kterém místě vrah je. A tu se jasnovidci ukázalo nad místem vrahova pobytu velké písmeno K, a když chtěl tazatel věděti více, uslyšel jen to, že i ten vrah je pod ochranou Pána a jasnovidec nesmí ho prozraditi. Je tedy jasné, že daru jasnovideckého nesmí býti zneužíváno k tomu, aby byl někdo uvržen do žaláře, neboť to bylo by proti zákonům Božím. »Nesuďte, abyste nebyli souzeni,« - a my máme také dle přikázání Božího jen vězně vysvobozovati, ale ne někoho do vězení uvrhnouti. Jasnovidci mohou také nalézti zmizelého člověka. Znám jeden případ, kdy jasnovidka našla hledaného člověka utopeného u Měchovic, a přesně popsala místo, kde leží. Tam jej také skutečně našli. Jasnovidců možno použíti i k vědeckému badání. Znám osobně případ, kdy bylo použito velmi vyspělé jasnovidky k tomu, aby svým vybaveným astrálním tělem prostoupila půdu na určitém místě, kam byla poslána, a popsala jednotlivé vrstvy půdy tak, jak za sebou následují. To se jí plně podařilo a přitom našla v dolejších vrstvách i písek smíšený se zlatými zrny. Jindy zase našla podzemní chodbu, vycházející z jednoho zámku do kraje k bývalému hradišti. Určila přesně, kde dnes ta chodba na obou koncích vyúsťuje, a její určení bylo správné. Tato jasnovidka vykonala mnoho cenných služeb pro vědecká badání. Tací jasnovidci mají vyšší poslání, a to zejména ti, kteří jsou již tak dokonalí a stojí již na takovém stupni duchovní úrovně, že prožívají již poslední svou inkarnaci v pozemském životě. Když v klidu se soustředí, takový jasnovidec přichází do zvláštního stavu, ve kterém má možnost viděti scény z minulého života, třeba velkých světců, ano i ze života samého Pána i Matky Boží, a přitom vidí a slyší vše, co se děje kolem něho to je ovšem to nejvyšší, čeho může jasnovidec dosáhnouti, a to jest také to nejvyšší, co jsem poznal. V takových případech jasnovidec smí pověděti dále z oněch věcí, které viděl a zažil, jen to, co mu bylo výslovně dovoleno, a také svolení dostane od svého duchovního vůdce vždy, kdykoliv se jedná o prospěch lidstva, o výchovu lidí k lásce a čistému duchovnímu životu a jeho poznávání krátce vše to, co lidské společnosti může prospěti ve smyslu duchovním. Nikdy však jasnovidec nesmí prozraditi nic, čím by mohl někomu ublížiti, byť by se jednalo o sebe větší provinilce. Kdo se zpronevěří tomuto předpisu, ztratí svůj dar jasnovidnosti a nese pak těžké následky toho, že zavinil utrpení někoho jiného. Jasnovidci musí si také uvědomiti, že jimi viděné obrazy mají popisovati tak, jak je skutečně vidí, a že nesmějí nic zkreslovati a zejména, když vidí nejasně, nesmějí si obraz doplňovati a dokreslovati dle svého vědomí, neboť tím se dopouštějí velké chyby. Takto si pomáhající jasnovidec může pak podati něco naprosto opačného tomu, co mělo býti daným mu obrazem pověděno. To stává se, bohužel, velmi často u nedokonalých jasnovidců, kteří jsou příliš domýšliví na svoji dosud nevyspělou jasnovidnost a chtějí se chlubiti svým »darem« za každou cenu. Takoví se se svým uměním nikdy daleko nedostanou, a také nikdy nebudou opravdovými a dokonalými jasnovidci. Máme ještě celou řadu jiných jasnovidců s různými schopnostmi, které se také projevují různými způsoby. Tak na příklad jsou lidé, kteří po vybavení svého astrálního těla mohou toto tak zhmotniti, že jsou viditelní ostatním lidem a mohou tímto svým dvojníkem navštíviti místa, která si přejí, i mluviti s přáteli, jak jim libo. Toho ovšem dosáhne jen málo kdo, jen velkou milostí Boží. Takový případ známe z Prahy. Na Vinohradech jest jedna dáma, která má tu schopnost, že se její dvojník může volně pohybovati po Praze, aniž by se ona hnula s místa. Jeden lékař a jeden známý spisovatel udělali s ní zkoušku. Požádali ji, aby se vybavila, astrál svůj zhmotnila a došla na pražskou radnici, kde úřadoval její ženich, ukázala se mu a smluvila si s ním schůzku. Stalo se. Ona šla, lidé ji potkávali, zdravili, ona děkovala. Když došla na radnici zjistila, že její ženich odešel někam na komisi. Požádala tedy jeho kolegy, aby mu vyřídili, že tam byla, což oni slíbili učiniti. Dáma tato ráda se hezky oblékala, a proto než se její astrál zhmotnil, řekla si, že si oblékne to jest na své zhmotnělé tělo vezme své nové šaty, aby v nich ženicha překvapila a skutečně také v nich na radnici přišla. Když se ženich vrátil z komise, vyprávěli mu jeho kolegové, kdo jej byl navštíviti. Nechtěl tomu věřiti, a proto se ptal, co měla ona dáma na sobě. Popsali mu její šaty, ale on tvrdil, že jeho nevěsta takové šaty vůbec nemá. Aby přesvědčil své kolegy, že mu povídají nepravdu,vyzval jednoho z nich, aby šel s ním na Vinohrady k jeho nevěstě, aby ji poznal. A když se octli až před ní, kolega poznal touž dámu, která byla u nich na radnici, jenomže měla nyní jiné šaty. Lékař spolu s oním spisovatelem, kteří pokus prováděli, zůstali u bezvědomého těla po celou dobu, než se zase vrátila ze své pouti po Praze, a přesvědčili se tak jasně o možnosti vybavení se astrálního dvojníka. Ženich oné dámy pak uvěřil, že jeho nevěsta byla u něho v kanceláři, zejména když mu nevěsta ukázala své nové šaty, kterými ho chtěla překvapiti. Tehdy poznali všichni, že je možno jedné osobě objeviti se současně a na dvou různých místech. Jednou - s tělem zatím nehybným zůstati pod kontrolou dvou svědků na Vinohradech po druhé jako zhmotnělý dvojník objeviti se na radnici a jednati jako plně živá bytost. Jasnovidectví lze užíti i v různých nepatrných věcech, ve kterých to můžete i sami zkusiti. Jednou, za mého pobytu v Abbazii, stěžovala si mi paní pokladní pensionátu, že se jí ztratil osmistránkový dopis, který napsala, a že už všechno prohledala, ale dopis nemůže najít. Řekl jsem jí, že prvou podmínkou při hledání jest zachovati naprostý klid, jinak, v neklidu, nic se nenajde. Ona však sobě nedůvěřovala, že by to dokázala, a proto prosila mne, abych se tedy soustředil sám, zda-li by se mi nepodařilo zjistiti, kde onen dopis je. Soustředil jsem se, a tu najednou vidím před sebou proutění rámeček, jen vršek koše z koleček, jako vršek košíku na papír, za tímto vrškem košíku vidím zmačkané noviny, a pod nimi onen dopis. Ptám se: Máte koš na papír s kroužkovými ozdobami na okraji? - A když přisvědčila, šli jsme hned do její kanceláře, a tam skutečně v košíku pod zmačkanými novinami ležel hledaný dopis. Po roce, když jsem byl zase v Abbazii, přišla ke mně táž dáma zase s novou bolestí. Vyprávěla mi, že se jí ztratil úplně nový deštník, že prohledala již všechny pokoje,ve kterých byla letos umístěna, ale všechno hledání marné, deštník nenašla. Ptal jsem se jí, proč s tím přichází ke mně, a ona hned: Cožpak se nepamatujete, jak jste mi loni našel ten ztracený dopis? Jistě se vám podaří letos nalézti můj deštník! Soustředil jsem se zase, a za chvíli objevila se přede mnou asi dvacet centimetrů vysoká osmička, jakoby tužkou nakreslená z čar asi dva centimetry širokých. Ta začala pomalu blednouti, a za ní viděl jsem dvě nožičky od skříně, a za nimi spatřil jsem deštník se zvláštním držadlem. Když jsem jí popsal co vidím a jaké má viděný deštník držadlo, nemusel jsem ji ani vybízet, aby se rozběhla do pokoje číslo osm, a tam za skříní a podlaze našla skutečně marně hledaný deštník. Nejsem jasnovidcem, ale podařilo se mi již několikráte viděti takové věci. Takovouto občasnou jasnovidnost může míti mnohý člověk, ale málokdy si to uvědomí. Když se vám něco ztratí, pak v prvé řadě se uklidněte. Potom se soustřeďte na onu věc, nepřemýšlejte ani o tom, kde asi ztracená věc může býti, a za chvíli se vám v myšlenkách objeví, kde máte hledati, nebo se vám přímo ukáže, kde ta věc leží. Každý má jiné schopnosti. Někdo přijímá pokyny cestou duchovní nebo inspirací, jiný vnímá pokyny nebo i obrazy svou vnitřní schopností a pokyny ty pomohou mu hledané nalézti. I ve všedním svém životě můžete takových pokynů použíti s prospěchem. Tím jsem snad zatím vyčerpal všecky, alespoň mně známé druhy jasnovidnosti a způsoby, jak jich lze užíti. Jasnovidnost, jako mediumita, jako jasnozření, jasnoslyšení i přijímání inspirací, jsou velké dary Boží. A jak získáme těchto darů? Jak toho dosáhnouti, abychom získanými dary byli užitečnými svým bližním? Jen tehdy můžeme některé z těchto darů získati, jsme-li v naprosté harmonii s Otcem Nebeským, a do této harmonie nepřivede vás nic jiného, než čistá, veliká a upřímná láska. Jen láskou ke všem tvorům Božím a velikou úctou láskou k Bohu a k Ježíši Kristu, nabudete takového spojení s duchovním světem, že to, co máte získati a co z darů Božích je pro vás připraveno a pro vás určeno, to také skutečně získáte. K tomu vám vroucně přeji, by vedl vás každého váš duchovní vůdce, abyste pospolu s ním našli cestu, kterou nám všem tak krásně ukázal sám Pán Ježíš Kristus. On neřekl nadarmo slova: Kdo ve Mne věří a za Mnou půjde, bude činiti tytéž skutky jako Já, ba nad to i větší, neboť Já jdu k Otci. Jděte tedy tou cestou bránu k ní máte otevřenou. Ukázka z knihy Bedřicha Kočího - Práh mezi světy II. 7.6.2007 napsal Roman Indra Vedeno http://www.duchovnisetkani.cz/zdroje/BedrichKoci/o-jasnovidnosti...

Parapsychológia - mimozmyslové vnímanie